Úřednická olympiáda

Je to úžasné. Nebo snad zázrak? Stavební firmy podle ČTK získaly od ledna do konce července letošního roku od veřejné správy zakázky za 80,755 miliardy korun. Meziročně o 38,7 procenta více. Jen během července zadala veřejná správa 791 zakázek za 15,724 miliardy korun.
Hodnota zadaných zakázek na pozemní stavby, tedy hlavně na budovy, za sedm měsíců roku vzrostla meziročně o 12,9 procenta na 20,246 miliardy korun. Objem zakázek na inženýrské stavby také stoupl, a to o 50,2 procenta na 60,5 miliardy korun.
Hodnota zakázek zadaných vládním sektorem vzrostla meziročně o 20,8 procenta na 32,762 miliardy korun. Města a obce pak zadaly stavební zakázky za 40,21 miliardy korun, meziročně o 73,6 procenta více. Jejich podíl tím vzrostl o deset procentních bodů na 49,8 procenta.
•
Ještě nedávno nám to klesalo o desítky procent. A pokud to stouplo, tak jen výjimečně a na pouhý okamžik, aby to pak zase kleslo.
Odpusťte mi prosím komediální styl. Avšak blíží se volby, zejména komunální. A to je hlavní důvod, proč tu náhle máme oněch šokujících až 73,6 %.

A co drobný občan? Ten podle očekávání „zklamal“. Nezabírá už dokonce ani na Novou zelenou úsporám, od které si úředníci tolik slibovali. Ta za asi 22 miliard korun (asi 3 mld. ročně) měla do roku 2020 konvertovat všechny občanské příbytky do nejlépe pasivního standardu, v nouzi alespoň do domů s téměř nulovou spotřebou energie. Jakoby občan nepochopil, jak skvělou má šanci. Stát pro dotaci nemusel nikomu hrabat v kapse, nýbrž prodal emisní povolenky. Což jsou jen cáry papíru.
Normální občan má vůbec smůlu. Náš korporátně socialistický stát mu odebere přes polovinu toho, co vyprodukuje. A po zaplacení potravin, nájmu či hypotéky a dopravy do práce mu už moc nezbude. Ani na vytvoření finanční zálohy pro důchod a už vůbec ne miliony na tzv. energeticky šetrnou výstavbu, kterou milují hlavně bojovníci proti neexistujícímu globálnímu oteplování.
Gigantické korporace, ve kterých by měl občan pilně pracovat, sice lezou státu do všech otvorů, ale zaměstnancům žádnou jistotu nedávají. Když je třeba, zaměstnanec končí na hodinu. Postavit se v takovém případě na vlastní nohy není snadné.

Stát má otevřeně živnostníky za parazity, píše pro ně komplikované předpisy a zavádí pokladny v mobilním telefonu. Dokáže vypsat i 250 000 Kč pokuty majitelce venkovské prodejny za to, když jí syn během oběda hlídá krámek. Což je prý nelegální zaměstnávání a stalo se to na Rychnovsku. Je tohle občanská společnost? Stát chce, aby každý, na koho ukáže, veřejně dokázal, že majetek, který užívá, je jeho. Neexistence oběti či okradeného není důležitá. Když chybí na kredenc po babičce doklad o nabytí, může to mít živnostník sečteno.
Daleko bezpečnější je stát se úředníkem. Podle internetového časopisu E15.cz chystá stát nábor tisíce nových nových úředníků, aby výrazně lépe vyinkasoval ty, kteří si troufají stát na vlastních nohou. Šéf Generálního finančního ředitelství říká: „Je třeba přemýšlet, jak úředníky motivovat. A ano, většinou je to penězi, souhlasím. Počítám s konkrétními cílovými odměnami. Tuším 30 milionů na 15 tisíc lidí. Nepředstavuji si ale, že odměnu dostane každý. Pojďme v rámci republiky soutěžit. A prvek soutěžení v těch lidech je."
Závěr? Nelze si představit brutálnější útok na občanskou svobodu, pospolitost a na vzájemnou lidskou pomoc, než slibuje tento plán. Dojde ke studené či horké válce mezi úředníky a neúředníky. Proč? Ve jménu státu bez přidané hodnoty, který jen překáží pokroku a lidskosti?

Jiří Hejhálek