Cesta

Nevím, co přesně svět a Evropu čeká. Ale myslím si, že by Evropa a ČR byly mnohem dál, kdyby neprobíhal podivný sociálně inženýrský pokus, který mi připomíná nenápadné směřování k uspořádání, které pracovně nazývám jako ekokomunismus.

Tento slovní novotvar zní samozřejmě odporně, za což se omlouvám. Chci tím říct, že zatímco komunisté uctívali proletariát, dnešní vůdci zbožňují ekologii. Mnozí z nich i začínali jako komunisti, maoisti ap, a pak přesedlali na ekologismus. Obojí je samozřejmě ryzí pokrytectví. Jde jen o to, jak vládnout.

Výsledek pokusu? Dochází ke špinění podnikatelské sféry jako celku a její fragmentaci nejen na malé a velké, ale zejména na zlobivé a hodné. Nejhorší, jak řekl jeden politik, jsou parazitující živnostníci, naopak oslavovány jsou velké korporáty, obzvláště ty poslušné a zkažené daňovými prázdninami a dotacemi. Dotace, protekce, daňové prázdniny a nesmyslné předpisy podkopávají svobodný trh, který vešel do slovníků jako neslušné slovo. Pokrok je plánován politicky, tzn. špatně. Spontánní nápaditost a tvořivost jsou zašlapávány.

Když roku 2008 zasáhla svět a Evropu známá krize, ihned naběhla politická reklama o tom, že ji zavinili podnikatelé, zejména banky a makléři. Politici zaujali postoj “mrtvého brouka", jako by nebyli u toho. Byl brouk opravdu mrtvý? Co boj proti globálnímu oteplování a s ním spojená obrovská agenda a náklady? Ztrátové a zbytečné ekologické projekty? Mohutné zdražení energie v důsledku zavádění emisních povolenek a obnovitelných zdrojů energie? A z toho pak odvozené potíže až kolapsy elektrorozvodných sítí, které bylo nutné nákladně stabilizovat? K tomu přidejme zchudnutí obyvatelstva v důsledku navýšeného zdanění energie, dopravy, práce, přidané hodnoty, zkrátka všeho. Planě vyházené peníze nyní chybějí a likvidace fungujících aktivit, které neobstály před protekčním "podnikáním", pohřbila pracovní příležitosti. Všechny ty brzdy samozřejmě působí a to dlouhodobě. Nevyvolal je podnikatel, ale politik.

Ještě včera se slavilo, že po letech úpadku tušíme či cítíme příznaky chabého oživení. Ano, lepší něco než nic. A co stalo dnes? Evropská centrální banka v listopadu oznámila zpomalení ekonomického růstu téměř k nule. Tento fakt jistě ovlivní i evropskou stavební výrobu, která dosahuje sotva úrovně roku 1992. Pro naší republiku, která prodává téměř 80 % průmyslové produkce ven, to je další mrzutá zpráva.

Přitom je řešení prosté. Stačí vzít rozum do hrsti a odpískat šílený boj proti globálnímu oteplování. Ten Zemi nechrání a nezachrání, jen maskuje fakt, že se bojuje o nadvládu nad lidmi a o zbavení jejich svobody. Hlavní zbraní je strach a pocit viny ze smrtelného ohrožení, které si "sám působím svou aktivitou". Měření a výzkumy ukazují, že se planeta neotepluje již deset let. I to, že kdyby se oteplila na některé z prehistorických geologických maxim, nebude to dílem člověka, i kdyby chtěl. A hlavně v teplých časech se planetě vždy dařilo lépe. Rostlinstvu, zvířatům a později i lidem. Existuje o tom rozhodně více důkazů, než kolik mají alarmisté, když tvrdí, že s oteplením přijde celosvětová katastrofa. To je ale už na jiný článek či články. (Malá ochutnávka je v článku o Jiřím Kuklovi.)

Vezměme rozum do hrsti a odpískejme zhoubný boj proti globálnímu oteplování i světovou vládu, která se hlásí, že ho "vyřeší". Buďme pozitivní k sobě i druhým, nápadití, vynalézaví a svobodní. Teprve potom má naše existence smysl.

Jiří Hejhálek