Statistika

Možná jste zjistili, že v poslední době přibývá lidí, kteří "na sto procent vědí", že žijeme ve vykradené a zpustošené zemi. Stále a dokola recitují, že kdyby nebylo zlodějů a naopak tu byl právní rámec, kde bychom už dnes byli!

   U průměrného Čecha, který si nedovede představit jediný den bez nadávání, takové řečnění nepřekvapí. Udivuje to ale u lidí, do kterých by to člověk neřekl. U živnostníků a dokonce i majitelů malých a středních firem. Pokud i tito lidé podlehnou mýtu o zpustošené zemi, ubíráme se špatnou a nebezpečnou cestou.

   Co říkají světové statistiky? Wikipedia vydala světové statistiky států podle tzv. Indexu lidského rozvoje (HDI) za rok 2014. Česká republika si podržela meziročně 28 místo na světě s HDI = 0.861. Vloni (r. 2013) byl tento index na úrovni 0,873. Tento pokles ale nezpůsobila privatizace, nýbrž vládní škrty, drastické zvýšení DPH a devalvace, kterými reálně zchudlo české obyvatelstvo.
   Před námi jsou Španělsko (0,869), Itálie (0,872), Slovinsko (0,874), Finsko (0,879) a s HDI = 0.881 trojlístek Lucembursko, Belgie a Rakousko.
   Hned za námi je Řecko (0,853) a z evropských zemí pak Kypr (32. místo/HDI=0,845), Estonsko (33/0,840), Litva a Polsko (35/0,834), Slovensko (37/0,830) a Portugalsko (41/0,822). Další evropské země za námi jsou Maďarsko (43), Chorvatsko (47), Lotyšsko (48), Bělorusko (53), Rumunsko (54), Rusko (57), Bulharsko (58), Turecko (69), Srbsko (77), Ukrajina (83), Makedonie (84), Bosna a Hercegovina (86), Albánie (95) a Moldávie (114).

   Pro ty, kteří na české ekonomické transformaci vidí jen zápory, by mohl být seznam podnětný. Najdeme v něm i země, které ještě dnes hledají dokonalý právní rámec a s ním často i rámec mírový a územní. Seznam zemí naznačuje, v čem byla moudrost a inteligence Čechů. Šli do akce první, přestože odmítli komunismus jako poslední. Neztráceli čas, neboť tušili, že žádná lidská bytost, ani rada mudrců a už vůbec ne demokratická schůze žádný dokonalý právní rámec neobjeví. Natož aby se na něm shodla. Tuto informaci zná jen příroda - nejvyšší inteligence, chcete-li bůh. Nebo vůbec nikdo. A z tohoto důvodu je Česká republika na čele žebříčku mezi bývalými zeměmi RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci), která sdružovala skalní komunistické země pod taktovkou Sovětského svazu. Z bývalých socialistických zemí je před ní jen malé Slovinsko, které čile obchodovalo se západem již v rámci bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie, která se se sovětskými vůdci brzy po 2. světové válce rozkmotřila.

   Češi často mají dva hloupé pocity. Za prvé, že když někdo okrade stát, pak okradl mě, tedy daňového poplatníka. To je nesmysl, daňový poplatník nevratně zchudne už po odevzdání daně. Po zaplacení DPH při nákupu v prodejně, činí celková odvedená daň pro normálního zaměstnance, žijícího ze mzdy, 70 % z hodnoty, kterou prací vytvořil a odevzdal. Kdyby měl možnost si těchto 70 % daňových odvodů pohlídat a směnit sám, jistě by to udělal lépe. To ale není obhajoba krádeže veřejných peněz.
   Druhý hloupý pocit je, že s ukradenými penězi chudne republika. To by je musel někdo leda zakopat. Jinak se vrací do oběhu a mohou být směňovány. Většinou mnohem lépe, než jak by je utratil stát. Zejména když stát dotuje investiční projekty, které mají malou nebo žádnou návratnost a jejich provozem se nejen nic nevydělá, ale musí se dotovat i samotný provoz.
   V čem tedy spočívá zpustošenost České republiky? Asi v tom, že již nevidíme každý den fárat do hlubin země desetitisíce horníků. Že nekouří komíny velkých hutí a železáren a že zanikly obří strojírenské továrny na výrobu zbraní a speciální techniky. Že celá republika nejezdí pomáhat zemědělcům se setbou a sklizní na polích, atd. Tohle všechno se kdysi konalo v přímém přenosu televizních a rozhlasových stanic.
   Úspěchy středních a malých podnikatelů i živnostníků v nejrůznějších oborech od strojírenství, chemii až třeba po informační technologie dnes v přímém přenosu nejdou. Proto mnoha lidem uniká, že ČR téměř 80 % produkce vyváží a je proto na 28. místě na světě v životní úrovní.

   Co říci závěrem? Pořádek musí být, jak pravil klasik. Když ale naše škarohlídy necháme hledat právní rámce, nastavovat přísná pravila, zvyšovat daně, demontovat svobodu a spontánnost, jsme na nejlepší cestě do Ukrajiny nebo Moldavska. Včetně ukazatele HDI.

Jiří Hejhálek