Krize v hlavě

Velký, či spíše ten největší stavební kapitál operující v Česku v lednu hlásil, že to zas nejde. Nejde to už pět let a roky potrvá, než to půjde. Ani v celé Evropě to nejde(!), notoval s ním Euroconstruct, který fňuká na Evropské úrovni.

Kdo v lednu vyrazil z české kotliny, tonoucí v mrazech a ponurém, negativním myšlení, na veletrh BAU 2013, na krizi nenatrefil. Dali jsme si zde za cíl navštívit, alespoň zdvořilostně, stánky českých firem, kterých sem přijelo třináct.

„Krize je především tady“, řekl, ukázav si symbolicky na hlavu, Jiří Bonk, jeden ze společníků firmy, která stavební světlovody. Názor, že se krize rodí hlavně v hlavách lidí, zaplevelených záporným myšlením, fiktivními viníky všeho a čekáním, až kdosi zařídí spravedlnost (plný talíř a mercedes před vilkou), byl na českých stáncích typický. Český ovčan (prosím nezaměňovat se svobodným občanem) si asi pomyslí „no jo, podnikatelé, to se jim to kecá“. Zdá se, že totéž si pomyslí i největší stavební kapitál operující v Česku.

Krize ale není jen zlo. Vesmír, chcete-li Bůh v kategoriích zlo – dobro nepřemýšlí. Krize je upozornění, že je třeba změnit myšlení a chování. Zatímco svobodní lidé a opravdoví podnikatelé to dokáží, ostatní se o to ani nesnaží.

Zvláštním aktérem je stát. Ten náš mění za krize chování jen tak, že zvedá daně, tresty a přísnost. Takto zbabělou změnu (hlubší vykrádání kapes bližních) Bůh neměl na mysli, ani nevěřil, že by někdo na něco takového kývl.

Připomeňme si, že od nepaměti se lidé starají o své blaho jen dvěma způsoby. Ten nejstarší a dodnes nejrozšířenější je, že co kde vidí, to si vezmou, ukradnou, uloupí či vyválčí. Nebo dostanou od zloděje. Nazvěme je válečníky. Lidský a tedy vemírný přístup je, že lidé vymýšlejí a vytvářejí věci, které s jinými lidmi vyměňují (obchodují) za jiné. Na první pohled se zdá, že mírová a svobodná směna jasně vítězí. Když se podrobně podíváme, kolik lidí je ochotno či schopno něco vymýšlet, vytvářet a kolik chce a umí obchodovat, je jasně vidět, že jsou stále v drtivé menšině vedle válečníků. Možná ve stále drtivější.

Kam patří ufňukané největší stavebnictví v Čechách a na Moravě? Věřme, že aspoň stojí nohama na obou stranách. Vytváří však okolo sebe silný dojem, že mu více „sedí“ role válečníků, parazitujících na veřejných rozpočtech, dotacích a poručnických zákonech či vyhláškách, namířených proti svobodě občana.

Poprvé publikováno v lednu 2013

Jiří Hejhálek